Sýrie
Cestopis
Cesta den po dni
- Cesta v kostce
- Praha, Damašek
- Damašek, Dumejr
- Bosra
- Maalúla, Hamá
- Musjaf, Apamea
- Hamá, Krak des Chevaliers
- Safíta, Tartús, Lattákia
- Lattákia, Rás Šamra
- Mrtvá města, Aleppo
- Aleppo
- Aleppo, Kalaat Nadžm
- Aleppo, Rasáfa, Palmýra
- Palmýra, Kalaat Ibn Ma’an
- Palmýra
- Palmýra, Damašek
- Damašek, Kunejtra
- Damašek (Staré město)
- Damašek (Umajjovská mešita)
- Damašek, Praha
Kategorie
Lattákia, Mrtvá města, Aleppo
den devátýpátek, 23. dubna 2010
Sýrie Mrtvá města Serdzilla
foto: syrie2010@seznam.cz
Po pár km potkáváme odbočku na Mrtvá města (Al-Bára, Serdžilla). Chvilku řešíme, zda pokračovat v cestě do Aleppa nebo odbočit k Mrtvým městům, která mají být asi 30 km od nás a my jsme je původně plánovali navštívit jako samostatný výlet z Aleppa. Nakonec odbočujeme. Za chvíli na neoznačené křižovatce žádáme o správný směr jednoho týpka v mnišském rouchu. Bylo vidět, že čekal na dolmuši, takže si k nám nasedne, že nám cestu ukáže. Nakonec se ukáže, že od jeho domu jsou to do Serdžilly jen 2,5 km. Jen nás trochu namíchne, že si v autě bez ptaní zapálí. No nic, vyvětráme to. Správně nám arabsky popíše, že za chvíli bude odbočka a fakt tam je. Mrtvých měst má být v této oblasti několik stovek (600 - 700). Byzantská města do 5. až 6. st. n. l. vzkvétající, byla kolem 7. st. n. l. záhadně vylidněna. Jak vjíždíme do oblasti, hned natrefíme na ceduli „PWDA City“ - kolem silnice ruiny starých kamenných staveb prorostlých obilím a loukou. Nejdříve to chceme jen vyfotit z auta, ale nakonec nás upoutá kamenná pohřební pyramida, tak se vydáme na průzkum. Nikde ani živáčka, rozkvetlé louky. Prolezeme to tam a pokračujeme v cestě do Serdžilly. Serdžilla má být nejzachovalejší z Mrtvých měst. Vybírá se tam vstup a potkáváme další dvě turistické skupiny. Podle LP má město v zimě vypadat až hrozivě, ale uprostřed slunného odpoledne je tam pěkně. Zvláštní dojem ale zanechává. Řada budov je téměř kompletních a představa vylidnění tak působí tajemně. V rozvalinách náměstíčka nás doběhne skupina capartů, kteří tam hrají fotbal a chtějí, abychom toho nejmenšího vyfotili. Dvouletého klučinu tedy vyfotíme, čujeme za tím nějakou neplechu, že budou chtít bakšiš. Všichni si jen nechávají fotku ukázat, pak rozradostněně poděkují a jdou zase čutat. Asi hodinu prolézáme trosky, u staré lisovny oleje chvíli posloucháme anglického průvodce, který provádí skupinu turistů. U parkoviště u východu je malá restaurace. Na vývěsním štítu píší, že mají pizzu, což nám přijde docela vhod. Protože jsme oba měli předchozí den žaludeční potíže, tak nechceme riskovat šawermu. Majitel je ochotný, cestou ke stolku pod stanem vidíme, jak u pece ženy pečou placky, tak se těšíme. Jsou docela drahé, za oba čaje a dvě placky chce 200 SYP. Dostáváme dvě placky se zátarem a hned je zhltneme. Objednáváme si další dvě. Je vidět, že má majitel radost, že nám chutná. Jako pozornost nám přináší pálivou rajčatovou placku, pak ještě další s domácím medem, pak jablko a pomeranč. A k našemu překvapení si účtuje jen těch 200, které chtěl na začátku. Jdu ještě užít krásně čistý turecký záchod. Loučíme se a pokračujeme do Al-Báry. Ta má být nejrozlehlejší ze všech Mrtvých měst v oblasti, oproti Serdžille ale méně zachovalá. U cedule odbočujeme, přijíždíme do vesnice a nikde už žádný ukazatel není. Místních kluků se ptáme, kde je Al-Bára, překvapeně reagují, že tohle je přece Al-Bára. Na „ruins“ nijak nereagují. Chvíli se snažíme ruiny najít, ale nic jsme neobjevili.
Nabíráme směr Aleppo. Napojujeme se na hlavní tah Damašek - Aleppo, cestou potkáváme u krajnice desítky zaparkovaných aut a rodinky, jak piknikují. Zbývajících 80 km do Aleppa utíká rychle. Ve městě chvilku bloudíme, ale pak se nám podaří zorientovat se v mapě, protože poprvé vidíme značené ulice. Parkujeme v Al-Džadejde, kde mají být hotely, které máme z LP vytipované. Míříme do Al-Fajsal, který v LP hodně chválí, ale pokoj je hodně jednoduchý, koupelna dost smrdí a chtějí za to 45 USD. Muhammad z Lattákie nám dal letáček hotelu Kasr Alandaloss, tak to zkoušíme tam. Pokoj je mrňavý, koupelna ve skříni, ale je to čisté a za polovinu. Bereme to. Na pokoji si kolem sedmé dáváme šlofíka na 20 minut, nakonec spíme skoro do jedenácti. Vyžene nás jen to, že máme hlad. Kousek od hotelu kupujeme džus a Tonda šawermu a vracíme se do hotelu. Celou noc mě trápí průjem, Smecta mi vůbec nezabrala, tak zkouším Enterol.
–
◄ Sýrie – Lattákia, kalaat Saláhuddín, Rás Šamra (Ugarit), den osmý ► Sýrie – Aleppo, den desátý |
©opyright Ivana a Antonín Vávrovi Praha, září 2010
Veškerý obsah je určen jen pro osobní potřebu jednotlivce a nesmí být šířen!