Sýrie
Cestopis
Cesta den po dni
- Cesta v kostce
- Praha, Damašek
- Damašek, Dumejr
- Bosra
- Maalúla, Hamá
- Musjaf, Apamea
- Hamá, Krak des Chevaliers
- Safíta, Tartús, Lattákia
- Lattákia, Rás Šamra
- Mrtvá města, Aleppo
- Aleppo
- Aleppo, Kalaat Nadžm
- Aleppo, Rasáfa, Palmýra
- Palmýra, Kalaat Ibn Ma’an
- Palmýra
- Palmýra, Damašek
- Damašek, Kunejtra
- Damašek (Staré město)
- Damašek (Umajjovská mešita)
- Damašek, Praha
Kategorie
Hamá, Krak des Chevaliers
den šestýúterý, 20. dubna 2010
Syrie Hama Norie
foto: syrie2010@seznam.cz
Cestou z Hamá stavíme v prvním skoro-supermarketu a kupujeme dvě šestky vod. Po jednom upřesnění nabíráme správný směr na Homs – Krak. Po dálnici cesta rychle ubíhá. V mapě si nejsme přesně jistí, kde odbočit na Krak, ale značení je velmi přehledné (značení hodné top turistické atrakce) a po necelých dvou hodinách dorážíme ke hradu. Cestou potkáváme jen jedno auto, trochu nevíme, zda náhodou není zavřeno (podle LP by mělo být otevřeno, ale všechny ostatní hrady jsou v úterý zavřené). Na parkovišti ale už všude busy a turisti jsou. Je jedna hodina, před prohlídkou si chceme dát oběd. Hned u hradu je restaurace, vypadá dost turisticky a za oběd chce 350 SYP. Cestou jsme minuli na kopci nad hradem ještě jednu, je dál od turistů, zkoušíme, zda nebude levnější. Majitel vypadá velmi příjemně, v kuchyni nám ukazuje, co všechno je k obědu. Cena stejná, ale pokud chceme „small lunch“, dá nám to za 250 SYP. Vybíráme si stoleček s výhledem na Krak. Majitel si s námi povídá. V Česku má prý hodně známých, na výčepu má pohled z Prahy a dalších koutů naší země. Přináší nám oběd, je toho hrozně hodně a my si užíváme, že poprvé obědváme v sedě. Máme grilované kuře, domácí hranolky, zeleninový salát, grilovaný lilek, cuketu, brambory, mrkev, je to všechno velmi svěží, s citrónem a kuře s česnekem. Museli jsme vypadat, že jsme týden nejedli, zůstaly po nás jen prázdné talíře. Majitel nám pak ukázal, že má i pokoje - dvojlůžák se snídaní za 18 USD. Je to jednoduché, ale relativně čisté. Láká nás představa, že to pro dnešek už zapíchneme a nocovat přímo u paty Kraku taky není špatná představa. Tak měníme plány, bůhví, co bychom našli v Tartúsu, a zůstáváme. Přeparkujeme auto od hradu k restauraci.
U hradu na nás zkouší místní samozvaný hlídač - jednonohý invalida bakšiš za to, že nám auto pohlídal. Hrad vypadá k prasknutí natřískaný turisty, proto se nejprve vydáváme na obchůzku kolem hradu. Poprvé se nám začíná zatahovat a sluníčko mizí za mraky. Taky je znát, že jsme výše v horách. Poprvé nám připadají krátký rukáv a sandály málo. Po hodině kroužení jdeme na hrad. Radost nám nedělá několik skupin německých turistů, kteří se nám pletou do cesty. Na hradě se připravuje nějaké natáčení syrské TV, takže míjíme spoustu ne úplně zapadajících egyptských artefaktů a kulis. Na hradě jsme asi 3 hodiny. Už jsme nezapomněli baterku, která se opravdu hodí, abychom mohli prozkoumat všelijaká zákoutí. Bránou odcházíme přesně v 18:00 a za námi už zavírají. Krak je opravdu impozantní, obrovský, výborně zrestaurovaný. V těchto měřítkách nemá v Sýrii konkurenci.
Jdeme se přiobléct na pokoj, pustíme si elektrický bojler, aby se nám na večer ohřála voda. Dohadujeme si na 19:30 večeři. A vyrážíme ven, abychom ulovili pár fotek z protějšího svahu. Cestou potkáváme dětičky, kozy, ovce, krávy. Na večeří máme i výborný hummus a lilkovou pastu. Na pokoji kolem 1:00 usínáme. Všechny čtyři pokoje jsou obsazené. Na dvoře kempuje hotelbus s Němci a v restauraci spí na zemi skupina šesti Poláků.
–
◄ Sýrie – Musjaf, Apamea, Hamá, den pátý ► Sýrie – Krak des Chevaliers, Safíta, Tartús, kalaat al-Markab, Lattákia, den sedmý |
©opyright Ivana a Antonín Vávrovi Praha, září 2010
Veškerý obsah je určen jen pro osobní potřebu jednotlivce a nesmí být šířen!