Sýrie
Cestopis
Cesta den po dni
- Cesta v kostce
- Praha, Damašek
- Damašek, Dumejr
- Bosra
- Maalúla, Hamá
- Musjaf, Apamea
- Hamá, Krak des Chevaliers
- Safíta, Tartús, Lattákia
- Lattákia, Rás Šamra
- Mrtvá města, Aleppo
- Aleppo
- Aleppo, Kalaat Nadžm
- Aleppo, Rasáfa, Palmýra
- Palmýra, Kalaat Ibn Ma’an
- Palmýra
- Palmýra, Damašek
- Damašek, Kunejtra
- Damašek (Staré město)
- Damašek (Umajjovská mešita)
- Damašek, Praha
Kategorie
Bosra
den třetísobota, 17. dubna 2010
Sýrie Bosra amfiteatr
foto: syrie2010@seznam.cz
Bosra je jedna z nejvýznamnějších syrských archeologických památek, zapsaná na seznamu UNESCO (spolu s hrady Krak des Chevaliers a kalaat Saláhuddín, Palmýrou, Starým městem v Damašku i Aleppu,). Prošla typickými etapami – původně Nabatejské město bylo součástí Římské říše, Byzantské říše, až přešla do muslimského držení.
Parkujeme ve 13:00, někdo od nás vybírá 100 SYP (po chvíli nedůvěry vidíme, že za parkování platí i místní, takže to byl oficiální hlídač) a míříme k centru pro turisty. Máme hlad, zasedáme v jedné z restaurací na náměstí. Nabízí nám „all you can eat“ za 350 SYP, ale dáváme si jen šawervu (100 SYP - tj. 4x více než u hotelu) a čaj. Amfiteátr je velkolepý, velmi zachovalý. Z horních řad je krásný výhled na jeviště i do okolí. Všude je plno výprav školáků. Proplétáme se zákoutími, objevujeme krásnou mozaiku, seznamujeme se se dvěma Belgičankami (ještě je ten den potkáme 4x, dnes odjíždí, mají let do Istanbulu, dál se asi kvůli sopce nedostanou). Po amfiteátru si jdeme prohlédnout Staré město. Vezmeme to z jiného směru, než je popsáno v LP (Lonely Planet), takže u některých památek přesně nevíme, co jsou zač. Na rozdíl od přeplněného amfiteátru jsou černé ruiny pod slunečným nebem téměř opuštěné. Po hodinové prohlídce se vracíme v půl páté k autu. Od roku 2001, kdy tu byl Tonda, byla nyní Bosra mnohem rušnější. Tehdy se ještě dalo přímo v amfiteátru přespat – nezapomenutelná byla opuštěná atmosféra za měsíčního osvětlení.
Tonda ještě vymyslel, že pojedeme na prohlídku vodopádu (z Bosry směr Dar’á a pak Cascade u Tall Shihab). Je to zajížďka cca. 60 km. Cesta je nakonec snazší, než to podle mapy vypadá. Vjíždíme do městečka a pátráme po odbočce k vodopádu. Párkrát váháme, zda odbočit, ale nakonec vytrváme a odměnou je směrovka k vodopádům. Po 100 metrech vjíždíme na plácek, kde stojí pár autobusů a piknikuje spousta místních. Jsme tam jediní bílí turisti, ale všichni se tváří jako vždy mile. Vodopád je už díky všudypřítomnému masivnímu zavlažování téměř vyschlý, takže je to jen maličký čůrek. Všude je spousta odpadků, místní vypadají, že jim to nevadí. Okolní kopce a soutěska s mostem jsou pohádkové. Děláme pár fotek a vyrážíme na zpáteční cestu.
Řadíme se bez problémů na správnou dálnici a míříme na Damašek. Tonda jede celou cestu 110 km/h, takže to rychle ubíhá. Ochladilo se a s otevřeným okénkem je cesta moc příjemná. Před Damaškem se setmělo a do města vjíždíme za tmy. Provoz je velmi hustý, musíme si vybojovat prostor. Zase nevíme, kde jsme, 2x se necháme strážníkem nasměrovat na Staré město, a pak najednou vše poznáváme. Ještě překonat jednosměrky a dojíždíme do hotelu. Poprvé jsme tak trefili skoro sami! V hotelu nad mapou prohlížíme, že jsme najeli nějakých 300 km. Dáváme si tenisky a vyrážíme do města. Obvyklé zastávky - u hotelu šawerma a pomerančový džus, pak placka se zátarem a červená s cibulí. Při courání se okolím objevíme šťavárnu, kde mají Asab (džus z cukrové třtiny), který jsme poznali a zamilovali si v Káhiře. U hotelu sedáme na zahrádku u restaurace (předtím jsme zase potkali Belgičanky), dáváme si šíšu (místní rozumí, ale říkají jí arqíla, tedy arabsky dýmka) a čaj. Je skoro půlnoc, 20 stupňů, hraje arabská hudba, o nohu se mi otírá kočka, prostě pohoda. Máváme na Belgičanky, které odjíždějí na letiště. Dopisuji poslední větu a půjdeme spát. Ještě si zamlouváme stejný pokoj v hotelu Al-Majed na poslední tři noci až se vrátíme do Damašku. Platíme 240 USD, ale s recepčním se domlouváme, že kdybychom si to rozmysleli, peníze nám vrátí. Dva černé čaje před spaním udělali své, a tak i s očekáváním prvního stěhování z Damašku spím neklidně. Zítra na 10 dní opustíme Damašek a zamíříme na sever!
–
◄ Sýrie – Damašek, Dumejr, den druhý ► Sýrie – Maalúla (dér Már Sarkis, dér Már Taqla), dér Már Músa, Hamá, den čtvrtý |
©opyright Ivana a Antonín Vávrovi Praha, září 2010
Veškerý obsah je určen jen pro osobní potřebu jednotlivce a nesmí být šířen!