Láďův pramen
foto: Michael 2002

Bez zásob vody vyjíždíme z Leskového mírným stoupáním k Láďovu pramenu. Věříme v účinky tohoto pramene (prý ženám svírá a mužům staví :-), v každém případě máme dostatek vody, čeká nás totiž prudké stoupání až k sedlu pod horou Vysokou. Je to jediný těžší úsek cesty (tedy pokud si nepřidáte několik odboček jako my :-), ale po docela dobré asfaltové cestě. Dojíždíme k rozcestníku „sedlo pod Vysokou“. Pokud toužíte zdolat nejvyšší horu Vsetínských vrchů s magickou nadmořskou výškou (1024 m n. m.) vede tam pouze červená kamenitá turistická cestička. Z Vysoké je dobrý výhled na okolní horstva, je vidět Radhošť, kopce Javorníků.

Směr Soláň
Od rozcestníku pokračujeme směrem na Benešky po červené turistické značce, taktéž zelené cyklotrase č. 6020-1. Opouštíme asfaltovou cestu, kterou střídá lesní stezka vyježděná cyklisty a vychozená turisty. Terén je mírně zvlněný, tj. střídají se sjezdy s krátkými převýšeními, cesta ubývá velmi rychle. Dojíždíme k rozcestníku Polana, bez většího zdržení pokračujeme v cestě na Benešky – což je málo zalesněná část hřebene, (pro Valašsko typické) Vsetínských vrchů s rozhledem na krajinu. Pokračujeme směrem na Soláň, lesním sjezdem dojíždíme k rozcestí „pod Kotlovou“

Jezero
foto: Michael 2002

Jezero
Pokud toužíte shlédnout Jezero – rybník nalézající se v horní části údolí Jezerného, o kterém napsal pohádku Karel Jaromír Erben pokračujte po žluté turistické značce. Ovšem cesta lesem dolů je tak neuvěřitelně prudká, že se dá stěží celá sjet na kole. Od dob Karla Jaromíra Erbena uplynulo už hodně vody, ale v onom jezeru se zřejmě vody moc nevystřídalo, na první pohled rybník neoplývá čistotou, také místní starší žena nám potvrdila, že „jezero bývalo čistější“. Tuto zajížďku určitě nedoporučuji, ovšem pokud nechcete navštívit o něco dále místní hostinec :-).

Směr Soláň II
Pokračujeme tedy od rozcestí „pod Kotlavou“ na Soláň stále po červené turistické značce. V místě po otevření výhledu před lesním sjezdem se nedaleko od cesty nachází památný strom – tis červený. Strom je jedináček a je obklopen smrkovým lesem, takže chcete-li ho spatřit nebudete to mít jednoduché. Naštěstí se nám podařilo zastihnout zdejšího domorodce, který byl velice ochotný, vstřícný a dovedl nás přímo k onomu stromu.

Tis červený
foto: Michael 2002

Tis červený
Tis červený je keř až strom s hustou korunou, jehož jehlice sahají až do 20 m výšky. Měli bychom vědět, že tis červený je celý jedovatý. Všechny jeho části kůra, dřevo, jehličí, semeno jsou jedovaté kromě dužiny plodu (míšku), která jedovatá není. Dřevo tisu je hodně houževnaté, zato však velice krásné a kvalitní. Tak jako z mnoha jinými zdroji ho člověk dokázal kvůli překrásnému dřevu (ve středověku používaný k výrobě šípů, luků, samostřílů…) zredukovat na minimum, takže dnes jsou tisy státem přísně chráněné stromy nalézající se ojediněle v přírodě, více pak v parcích a zahradách.

Soláň
foto: Michael 2002

Soláň
Od této zastávky dojíždíme převážně lesním klesáním na Soláň, což je místo s nadmořskou výškou 860 m, v Zimě rájem lyžařů, v létě rájem cyklistů a turistů. Napojujeme se na asfaltovou cestu a po zelené cyklotrase č. 6020-2 klesáme až k rozcestí „Bzový“. Opouštíme asfaltovou cestu a po stejné cyklotrase avšak lesem pokračujeme až do cíle. Kromě menších stoupání je cesta rovná a v závěru vychutnáte výborný dlouhý sjezd lesem až do Velkých Karlovic. Trasa je maximálně středně náročná.

Doporučené mapy:
BESKYDY A JAVORNÍKY, č. 27, KČT Praha; JAVORNÍKY, č. 153, SHOcart, spol. s r. o.