Březová kostel
foto: Michael 2003

Dnes popíši trasu trochu netradičně, a to jaksi „z obou stran“, čili pokud pojedete na nejvyšší horu Bílých Karpat z Bojkovic, nebo naopak z ní do Bojkovic. Určitě mi dáte za pravdu, že trasa na nejvyšší bod pohoří bude asi těžší, než trasa opačná. Je tomu tak i zde, a to nejen kvůli finálnímu výstupu. Už z Bojkovic se pěkně zapotíme. Do Komně jedeme asfaltovou cyklotrasou 5056 mírným stoupáním. Už v obci však začíná poměrně silné stoupání, které ukončí až občerstvení v motorestu Rasova (rozcestí „Nový Dvůr“). Pokud pojedete odtud do Bojkovic, není špatné se vydat po červené značce. Narazíte totiž na jeden z památníků amerických pilotů, zvládnete menší MTB lesní projížďku až na rozcestí „Bzová“ (cca 3,5 km) Odtud následuje velmi prudké a dlouhé klesání „bzovským kopcem“ do obcí „Bzová“ a „Krhov“, poté rovinkou a v závěru malinkým kopečkem se dojede do Bojkovic. Tak pokračujeme po cyklotrase 5056 z rozcestí „Nový Dvůr“ na rozcestí „Troják“ často udávané na turistických značeních. Cesta je asfaltová s nízkou hustotou provozu, směrem na Velkou Javořinu se pořádně zapotíme ve 3 km stoupání. Na opačnou stranu to jede jinak :-). Z Trojáku, po otevření překrásného výhledu do kraje, je vidět vodní nádrž Ondřejov a také ona velká věžová stavba. Směrem k ní si odpočineme v kilometrovém středním klesáním. Směrem od ní nikoliv… Přijíždíme na rozcestí „Lopeník“. Máme dvě cesty jak se dostat na rozcestí „Březová“. První je po červené turistické značce cca 6,5 km označené jako „cesta hrdinů SNP“. Cesta vede hlavně lesem, doporučuji použít směrem k Bojkovicím, je to výborná MTB hřebenová projížďka, neboť mírné převýšení hraje v náš prospěch. Druhou možností (a pro trekingová kola) je pokračovat po cyklotrase č. 46 údolíčkem obcemi Lopeník a Březová.

Velká Javořina vrchol
foto: Michael 2003

Velká Javořina
Cesta údolíčkem směrem k Javořině je pohodová, mírné klesání asfaltkou. Muka nastanou až v závěru do onoho rozcestí „Březová“ z obce Březová, kde 2,5 km silné stoupání dá každému zabrat. Z tohoto rozcestí se můžeme vydat dále po červené směrem na Javořinu, je to polňačka částečně kamenitá s mírným stoupáním do rozcestí „Javořina“. Jinou možností je sjet kopeček do Strání a pokračovat po cyklotrase č. 46 taktéž do rozcestí „Javořina“ (588 m n. m.). Odtud vedou cyklo-značené „relativně“ dobré cesty na/z Velké Javořiny. Přesněji je to zpevněná cesta s množstvím drobnějších a středních kamínků, v některých úsecích je cesta vymletá, zkrátka „není to dobrá asfaltka“, a to vám také v závěru ztěžuje více jak sedmi kilometrový výstup na nejvyšší horu Bílých Karpat. Výstup dá opravdu zabrat, přestože stoupání nejsou nějak strmé (oproti červené turistické stezce…). Cca dva kilometry před vrcholem narážíme na památník na okraji NPR Javořina. Na vrcholu je opravdu co k vidění, památníček s nápisem „Tu Bratia vždy sa stretať budu“, překrásný rozhled do kraje a mohutná věžová stavba sloužící jako televizní vysílač.

Kopaničářské ohňostroje
foto: Michael 2003

Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově
Sjet do údolíčka (do Strání) je nejlepší po zelené turistické cestě. Z vrcholu musíme však nejdřív k „Holubyho chatě“ cca půl km po louce. Vydáváme se po zelené 1,5 km k rozcestí „Pod Jelencem“ zpevněnou cestou. Odtud následuje 3 km prudký lesní kamenitý sjezd. Musíte mít MTB kolo a doufat, že Vám nepraskne lanko od brzd :-), protože některé úseky jsou zde natolik nebezpečné, že zpomalujeme až na rychlost chůze. Dolů přijíždíme z namoženými zápěstmi rukou. Ve Strání se napojujeme opět na cyklotrasu č. 46 a větším kopečkem dojíždíme na již zmíněné rozcestí „Březová“. Trasa Z Bojkovic je opravdu náročná, do Bojkovic je značně jednodušší. My jsme na Velkou Javořinu raději dojeli z UH. Brodu. Trasa byla náročná, ale i přesto jsme ještě stihli tradiční česko-slovenské Kopaničářské slavnosti ve Starém Hrozenkově viz obrázky pod článkem…

Zajímavosti na trase

Velká Javořina vysílač
foto: Michael 2003

Velká Javořina
Velká Javořina (970 m n. m.) – přesněji „Veľká Javorina“ (vrchol se nachází na slovenské straně) je nejvyšší horou Bílých Karpat, je místem dalekého rozhledu. Za dobré viditelnosti je vidět skalnatý hřeben Pálavy, Chřiby s dominantním hradem Buchlovem. Pod nimi se lesknou jezera u Ostrožské Nové Vsi a město Uherské Hradiště. Na severu je vidět Uherský Brod, zvlněné Vizovické vrchy a obzor uzavírají Hostýnské vrchy. Na slovenskou stranu jsou nádherné výhledy na Pováží, Malé Karpaty se zříceninou Čachtic, Strážovské vrchy a jiná slovenská pohoří. Dominantou vrcholu a hlavním orientačním bodem Bílých Karpat je od 50. let televizní vysílač Javořina. Každoročně v červenci se zde konají Slavnosti bratrstva Čechů a Slováků, nejinak tomu bylo letos.

Javořina
(Národní přírodní rezervace /NPR/) Nejstarší chráněná přírodní rezervace na Moravě s rozlohou cca 80 ha. Již v roce 1909 zde původní majitelé Lichtenštejnové vyhlásili ochranný režim. Je chráněna především ojedinělá karpatská bučina pralesovitého charakteru a horská louka.

Komňa
Stálá expozice J. A. Komenského a historie obce. Památník J. A Komenského.

Památník J. A. Komenského
foto: Michael 2003

CHKO Bílé Karpaty
Chráněná krajinná oblast (CHKO) a biosférická rezervace Bílé Karpaty – rozkládá se na jihovýchodě Moravy a západního Slovenska, má celkovou rozlohu 715 km2. Pohoří je tvořeno převážně pískovcem střídající se s jílovci a slínovci s podílem vápence. Charakteristickým rysem Karpatských kopců jsou louky, střídající se s polopřirozenými lesy. V roce 1996 byla Moravská část CHKO zařazena do sítě biosférických rezervací UNESCO.

Památník amerických pilotů Krhov
foto: Michael 2003

Památníky amerických pilotů
Památníky amerických pilotů bombardérů B-17G – V úterý 29. srpna 1944 brzy ráno vzlétlo ze základny v Itálii množství amerických bombardérů B-17G. Úkolem bylo bombardovat nádraží ve Vítkovicích. Jedna ze skupin však byla napadena německými stíhačkami a bylo sestřeleno 10 bombardérů.

Bučník
činný andezitový kamenolom blízko Komně. Nejvýznamnější mineralogická lokalita na jihovýchodní Moravě.

Zámek Nový Světlov
foto: Michael 2003

Zámek Nový Světlov
je dominantou Bojkovic a širokého okolí. Původně jde o pozdně gotický hrad postavený v roce 1480. V 16. století byl přestavěn ve slohu renesančním, ve druhé polovině 18. století na barokní zámek a v letech 1846–1856 neogoticky upraven v tehdy módním tudorovském slohu.

Doporučené mapy:
CHŘIBY, BÍLÉ KARPATY A VIZOVICKÉ VRCHY, č. 26; SLOVÁCKO - BÍLÉ KARPATY, č. 170