Výjezd Zlín – Výjíždíme na tento náročný výlet z Jížních Svahů panelovou cestou kolem Koliby Kocanda. Dojíždíme k přítoku Fryštácké přehrady. Nenáročnou cestou míjíme Žabárnu. Od Hadovny vede pěkná leč s více jak tříkilometrovým stoupáním asfaltová cesta téměř k rozcestníku „u Dubu“ – sedlo v hřebeni Hostýnských vrchů (cyklotrasa č. 5121). Následuje strmé klesání na Rusavu. V Rusavě na Kolibě zvané Čecher se můžeme občerstvit. Z Rusavy pokračujeme směrem k Bukovině větším stoupáním. Napojíme se na modrou turistickou trasu vedoucí pod Hostýn. Od této zastávky až na Hostýn vede kamenitá turistická trasa, netrénovaným dá určitě zabrat. Po prohlídce Hostýna se vracíme stejnou cestou až pod Bukovinu (657 m n. m.). tam pokračujeme po modré turistické trase až na Skalný. Je vidět z dálky Hostýn. Napojujeme se na zelenou značku, která nás zavede do sedla k rozcestníku zvanému Pod Skalným. Menší odbočku lze udělat po červené turistické značce k Veverkově studánce. což je cca 100 m. Vrátíme se zpět k rozcestníku a pokračujeme v cestě na Holý vrch. Cesta vede stále lesem se střídajícím středně obtížným stoupáním a klesáním, dojíždíme až ke Třem kamenům. Můžeme pokračovat směrem na Tesák nebo Troják. Vydáváme se po modré značce na Troják, cesta lesem je kamenitá (vymleté koleje proudy vody) povětšinou s mírným klesáním. 900 m od Trojáku je pramen Dřevnice – řeky protékající celým Zlínem a vlévající se do Moravy. Po proudu této řeky sjíždíme k Hutím. Až do Lukova následuje průjezd náročnějším lesním terénem, který poté vystřídá bezlesá rozlehlá krajina. Dojíždíme k větrnému mlýnu U větřáku. Odtud jedeme opět lesním terénem až do Zlína. Trasa je fyzicky velmi náročná, střídá se asfaltová cesta s kamenitým terénem, lesními a polními cestami, doporučená pouze pro horská kola.

Zajímavosti a historická místa

Zlín
Centrum regionu. V roce 1894 založena firma Baťa, jedinečná městská moderní architektura a urbanistické řešení města se zahradními úpravami (městská památková zóna), typickými rysy: jednoduché kubické formy, cihlové pláště s bílými kulatými nosními sloupy a velkými okny (architekti: Le Corbusier, Kotěra, Gočár, Karfík, Gahura a Lorenc), muzeum obuvi, památník T. Bati, zámek (sídlo Muzea jihovýchodní Moravy).

Rusava
Valašská obec v údolí s rusou hlínou, rekreační a turistické centrum, východisko tras do Hostýnských vrchů, koupaliště se solárním ohřevem vody, řada staveb lidové architektury, folklorní soubor Rusavjan. V katastru obce je na 600 rekreačních chat a 10 větších rekreačních zařízení s celoročním provozem a kompletními službami v oblasti  turistického ruchu. V budově obecního úřadu Muzeum Rusavska.

Hostýn (734,6 m n. m)
Dominanta kraje, mariánské poutní místo, lokalita národního významu, zaujímá přední místo v moravských dějinách. První obyvatelé hostýnské hory byli Keltové cca 1. století před. n. l. Po Keltech a kočovných germánských Kvadech přišli na Moravu východní Slované. Vytvořili pevný útvar Velkou Moravu. Trvalé křesťanství přinesli bratří Konstantin-Cyril a Metoděj od r. 863. V těchto dobách sloužil Hostýn jako středisko dálkového obchodu a útočiště v dobách nepřátelských vpádů. Největší pohromou pro křesťanskou Evropu byl vpád mongolských tatarů, r. 1241. Právě z té doby se dochovala pověst o zázračné záchraně křesťanů, kteří utekli na opevněný Hostýn. V roce 1544 začali horníci v hostýnských horách hledat železo, stříbro a zlato. Tehdejší „kovkopové“ stavěli na hostýnském vrchu také dřevěné domky. Rozvoj poutí na Hostýně nastal po ukončení třicetileté války. Obliba Hostýna vedla Františka Antonína Rottala postavit na Hostýně nový velkolepý chrám Nanebevzetí Panny Marie. Základní kámen byl položen r. 1721, dobudován až v r. 1747, vznikla tak oválná barokní stavba s dvěma na koso postavenými věžemi v průčelí. Fr. A Rottal se postaral také o stálou duchovní správu. Nad pramenem postavil Vodní kapli.

Rozhledna na Hostýně
Na Hostýně se nalézá také rozhledna ze které je výhled především na Bystřici pod Hostýnem, nově postavená větrná elektrárna, křížové cesty, Svatá voda z Vodní kaple která osvěží, stánkaři a jiné zajímavosti. Dopravit se na toto místo lze kromě kola také autobusem, pěšky turistickými cestami.

Skalný
Vrchol v Hostýnském hřbetu (708 m. n. m.) cvičné horolezecké skály, pěkný výhled na hostýnskou baziliku.

U tří kamenů
hraniční kameny dělící bývalé panství Kleč, Bystřice pod Hostýnem a Lukov, křižovatka turistických tras. Mezi těmito třemi kameny je čtvrtý kámen a zároveň pomník kroměřížské studentky, která zde v roce 1947 únavou usnula a umrzla.

Troják
Rekreační, turistické a lyžařské středisko na hlavním diagonálním hřebeni Hostýnských vrchů (583 m.n.m.), křižovatka a východisko turistických, cyklistických i lyžařských tras, na hranicích okresů Kroměříž, Vsetín a Zlín. Od poloviny prosince do poloviny března má zpravidla dobré sněhové podmínky.

Lukov
Obec na úpatí Hostýnských vrchů, nad obcí zřícenina gotického hradu stejného jména; Zámeček Tuskulum postavený v tyrolském stylu v roce 1894. dnes je v budově a přistavených prostorách zřízen luxusní hotel

Štípa U Větřáku
Technická památka, větrný mlýn – je hodnotným dokladem lidového stavebnictví a jedinou dochovanou památkou tohoto druhu ve zlínském okrese. Ve mlýně se zachovalo kompletní technické zařízení. Letní vichřice ulomila jednu lopatu mlýnu.

Doporučené mapy:
HOSTÝNSKÉ A VIZOVICKÉ VRCHY, č. 152, SHOCart, spol. s r. o., Cykloturistická mapa 1 : 75 000; HANÁ a HOSTÝNSKÉ VRCHY, č. 25, KČT Praha