Orlické hory na kole
foto: Michael 2003

Vzdalujeme se z podhorské vesničky Deštné v Orlických horách po bílé cyklotrase „Orlické hory“ k „Šerlišskému mlýnu“. Cesta je naštěstí asfaltová, neboť jde o 2,5 km dlouhé monotóní stoupání. U mlýna dáváme pauzu, kupujeme výborné domácí koláče, které dodají potřebné kalorické energie, ty budeme společně s tekutinami zanedlouho potřebovat. Další zastávkou je „Polomské sedlo“ (1015 m n. m.) na které vede opět táhlé cca 2,5 km střední stoupání zpevněnou cestou. Zde opouštíme „cyklotrasu Orlické hory“ a vydáváme se po červené turistické značce na hřeben orlických hor „Vrchmezí“ (cca 1084 m n. m.) Cesta je to turistická, takže povrch je mnohem více kamenitý, žádná stopa po asfaltu. Navzdory tomu lze cestu použít, půda je hodně tvrdá „udusaná“, sem tam se do cesty připlete kamínek. Dorazili jsme na „Vrchmezí“, což je česko-polské hraniční pásmo. Podle mapy měla stát na „Vrchmezí“ rozhledna, ale my jsme žádnou nenašli, ze zdejší informační tabule jsme se dozvěděli, že obě rozhledny, které zde stávaly zanikly brzy po druhé světové válce…

Masarykova chata
foto: Michael 2003

Masarykova chata
Tak se vracíme zpět na „Polomské sedlo“, a pokračujeme po dálkové červené turistické trase nazvané „Jiráskova cesta“ na „Masarykovu chatu“ (3,5 km). Cesta vede lesem, zpočátku mírnými kopečky a rovinkami měkkou cestou tvořenou drobnými kamínky. Ve druhé části je to typická turistická cesta, hlína a větší kamení, nějaký ten kopeček… U Masarykovy chaty je turistický hraniční přechod na polskou stranu. Od chaty pokračujeme na nejvyšší horu pohoří. Cesta je pohodová, dobrá rovinatá asfaltka s malinkými kopečky nás dovede ke srubu horské služby.

Velká Deštná
foto: Michael 2003

Velká Deštná
Odtud je to půl kilometru kameninou na nejvyšší horu – Velkou Deštnou (1115 m n. m.). Zde se sice nalézá rozhledna, ale dřevěná konstrukce je značně poškozená, takže užití rozhledny je jaksi „na vlastní nebezpečí“ :-). Odtud, směřujete-li do Deštného jako my není nic jednoduššího než vybrat si cestu, držet směr kola a brzdy. My jsme si vybrali „serpentinovou sjezdovku“, kdy z Velké Deštné jedeme po zelené směrem na „Luisino údolí“, ihned na prvním rozcestíčku odbočíme doprava. Cesta sice není asfaltka, ale je zpevněná drobnými kamínky a trávou, nabízí značné rozhledy do krajiny a pohled do historie (na vojenské bunkry). Tato cesta však není vhodná směrem nahoru, pro svůj povrch. Trasa je lehká, dá se operativně měnit, podle potřeb časových, povětrnostních apod.

Orlické hory
Orlické hory jsou pro cyklisty jako stvořené, relativně „malé hory“ (co do šíře) se spousty kvalitních asfaltových, zpevněných, turistických cest a cestiček, zdolávající vrcholky „jednotisícovek“.

Zajímavosti na trase

Deštné v Orlických horách
Největší horské středisko v Orlických horách. Uprostřed obce kostel sv. Maří Magdalény z období 1723–1726, před kostelem je sousoší p. Marie se Sv. Josefem, Jáchymem a Annou z r. 1781.

Šerlišský mlýn
Horský hotel v zalesněném údolí říčky Bělé (860 m n. m.), od Deštného vzdálen cca 3 km. Významná křižovatka turistických cest.

Vrchmezí
hřeben Orlických hor s dalekým výhledem. V minulosti zde stávaly rozhledny.

Masarykova chata
Šerlich nachází se na hlavním hřebenu Orlických hor (od Deštného vzdálena cca 4 km). O stavbě turistické chaty bylo rozhodnuto 8. května 1919. Je zde turistický hraniční přechod do Polska.

Velká Deštná
1115 m n. m. nejvyšší vrchol Orlických hor. Na vrcholu stojí dřevěná rozhledna.

Vojenský bunkr
foto: Michael 2003

Pohraniční vojenská opevnění
V polovině 30 let se pod vlivem hrozícího nebezpečí ze strany Německa začala budovat pevnostní linie po celé délce hraničního hřbetu Orlických hor. První pevnůstky se v pohraničí začaly objevovat v roce 1936, veškeré stavební aktivity pak ustaly po podepsání Mnichovské dohody v září 1938 více na stránkách military.cz.

Doporučené mapy:
ORLICKÉ HORY - GÓRY STOLOWE, č. 116; Orlické hory a Broumovsko, č. 10